O Jádroslavovi a Krasňence

Kdysi dávno, za sedmi horami, sedmi řekami a osmi chladícími věžemi...

Mocný král Lihomil Dobrotivý jednoho dne zjistil, že je již stár a rozhodl se odejet na dovolenou do Karlových Varů, aby tam načerpal nových sil. Stanovil tedy svým dočasným zástupcem svého věrného rádce Šedohlava Moudrého. Všechno bylo zařízeno, král odjel a při cestě zemřel na otravu alkoholem, z čehož měli všichni velkou radost. Jediný, kdo se neradoval, byl Šedohlav. Ten truchlil tak usilovně, až zplodil plán, kterak se k moci dostat. Lihomil měl totiž syna Jádroslava, který se díky této tragické události stal novým králem. Byl ale velmi mladý a zranitelný. Podlý rádce tedy začal spřádat tenké nitky spiknutí a připravovat Jádroslavovu náhodnou smrt.

Šedohlav ale nebyl zrovna nejrychlejší, a tak než stačil plán zrealizovat, princ dospěl a všiml si podivného chování svého starého přítele. Neváhal, nechal ho ihned popravit a spokojeně vládl dál.

Jako správný král, potřeboval někde sehnat dobrou manželku a matku jeho budoucího dědice. Přijelo mnoho krásných a vznešených dam, ale žádná nebyla dost krásná pro krále. A když byla dost krásná, byla blbá jak troky. To by sice králi nemuselo vadit, ale jeho veličenstvo nebylo normální král, a tak se rozhodl, že místo jednoduché cesty k sexu a bohatství zvolí cestu jinou.

Kdysi, když byl malý, četla mu maminka pohádku o krásné princezně Krasněnce, která je uvězněná na hradě Temelíně a střeží ji zlý drak Knírák. Od té doby o ní Jádroslav snil a nyní se rozhodl dobýt její ruku.

I vydal se chrabrý král na nesnadnou cestu. Od začátku mu bylo jasné, že to nebude lehký úkol a každá pomoc přijde vhod. Avšak, protože byl zblblý z pohádek, trval na tom, že z hradu půjde pěšky a sám. Večer, když se již začalo smrákat, ztratil král v hlubokém lese cestu a zabloudil do bažin víly Análky.

Jakmile ho spatřila, bylo jí jasné, že je to král - takového vola ještě neviděla. Jelikož, i přes svoji pověst krvelačné ježibaby, byla neskutečně hodná, pomohla Jádroslavovi z bažiny a znásilnila ho.

Pak, protože to byla velmi chytrá víla a věděla, proč král prochází lesy, prozradila mu cestu k tajemnému hradu. Těžko se s ní loučil, ale oba věděli, že jejich svazek by nemohl fungovat, protože by Análka Jádroslava usouložila k smrti.

"Nikdy na tebe nezapomenu!" zavolala za ním. Ale zapomněla hned zítra, když do bažiny spadla další oběť. Že to byla pradlena z nedaleké vsi, to Análce nevadilo.

Když tak král smutně bloumal po lese směrem k Temelínu, uviděl najednou zajímavou scénku. Obří Ferda Mravenec se hnal za jakýmsi mnichem, který vykřikoval kletby a modlitby.

Najednou mnich uviděl krále a vrhl se k němu se slovy: "Pomóóc! Dělejte s ním něco, nebo mne sežere. Sakra! Kyselinu né! Pomóóc!" Když to Jádroslav uviděl, tasil svůj světelný meč a jakmile se Ferda přiblížil, usekl mu hlavu. Tělo se ještě chvíli zmítalo na zemi, zatímco mnich pronášel své díky a požehnání. Vysypal ze sebe, že se jmenuje Metoděj a papež ho vyslal, aby mu přinesl jeho prsten, který byl zcizen drakem Knírákem.

Vytáhl ze záhybů kutny obrovský meč a povídá: "Tohle je drakobijec, jediná zbraň, která může Knírákovi ublížit, ale já ho ani pořádně neuzvednu. Nedokážu zabít ani mravence, natož draka!" Pak se rozplakal a vzlykal až do chvíle, než se ozval Jádroslav: "Zrovna jdu náhodou taky zabít draka Kníráka. Potřebuji každou pomoc a rád bych tě vzal s sebou."

"Já mám lepší nápad," opáčil Metoděj se známkou naděje ve tváři. "Dám ti ten meč a počkám na tebe tady. Pak tam ten prsten snad někde najdu, až bude po drakovi."

Jádroslav kráčel s novým mečem a cítil se hned mnohem lépe. Bohužel jen dočasně. Najednou totiž uviděl Temelín a na jedné z jeho věží Kníráka. Chtělo se mu utéct zpět do lesa, ale přemohl se a opatrně vykročil k hradu. Drak ho ale zpozoroval, vznesl se ze své bašty a už se těšil na dobrou baštu. Jak to král uviděl, vzal nohy, a možná i další věci (kromě stráveného oběda), na ramena a zdrhnul do nejbližší jeskyně.

Již si myslel, že je v bezpečí, když tu se ze tmy ozval podivný hlas: "Kdo jsi, že se opovažuješ vstoupit?" Pak se objevila malá postava s podivou poloprázdnou láhví v ruce a třešňovými náušnicemi.

"Jsem král Jádroslav. A kdo jsi ty, malý mužíku?"

"Co je malý, to je milý," opáčilo stvoření poněkud nevrlým tónem. "Dáš si Griotku?"

"Nemáš něco tvrdšího?" zeptal se král poněkud bázlivě, protože netušil, čeho je ten pidižvík schopen.

"Nemám! A když nechceš Griotku, tak vypadni!" odseklo stvoření a chystalo se k odchodu.

"Tak to bych si tedy s dovolením dal trochu té Griotky," požádal Jádroslav pokorně.

Stvoření se zastavilo, otočilo a doširoka zasmálo. "Takhle se mi líbíš chlapče! Já jsem Třešnička, skřítek Třešnička. Co tě zavedlo do těchto končin?" Vyklopil do sebe láhev, kterou držel v ruce a podal Jádroslavovi jinou.

"Ale, chtěl jsem osvobodit princeznu Krasněnku, ale Kníráka sám nezvládnu," odpověděl král již uvolněněji, ale zároveň zklamaně. Aby si dodal sebevědomí, přihnul si z láhve a pokračoval: "Když žiješ tak dlouho tak blízko toho netvora venku, nevíš jak se dá obelstít? Potřeboval bych do hradu."

Třešnička se lišácky usmál a povídá: "Samozřejmě, že vím! Znám tu potvoru od narození. Vždycky usne, když ho naliju Griotkou."

"To je Super! Nemohl bys pro mne něco udělat? Když ho uspíš, dám ti křeslo ministra financí," nadrženě vyslovil svoji prosbu Jádroslav.

Po dalších pěti vypitých lahvích vyrazil Třešnička na hrad s padesátilitrovým sudem na zádech. Netrvalo dlouho a vrátil se se zprávou, že drak spí jako nemluvně. Jádroslav vytasil svůj drakobijec, doběhl k drakovi, který spadl z věže a dokutálel se nedaleko od jeskyně a chrabře mu vrazil meč do srdce.

"Stejně mě už lezl krkem," poznamenal Třešnička suše.

Když Jádroslav draka vykuchal a naložil do láku, aby si ho mohl později udělat na grilu, vyrazil na exkurzi Temelína. Řádně zaplatil vstupné a vešel. V nejvyšším patře nejvyšší věže objevil zamčené dveře. Mocným karate-kopem je vyrazil a spatřil svoji vyvolenou. Padla mu k nohám a zvolala: "Ó, můj chrabrý zachránče! Jsem tvoje! Vezmi si mne!"

Pak byla svatba a žili šťastně až do smrti.

Tyto smrtelně vážné stránky vytvořil a spravuje ZY, zástupce Aštara Šerana na zemi! Jestli nemáš rád sušenky, tak sem nelez!