Toplist
*
ZY   O autorovi   Koně   Galerie   Časopis   Obchod 
<- ------- ->
*
 

Vlastní kůň aneb Kupujeme plyšáka

Mami, tati, já chcu koníčka, neboli cesta do pekel na hřbetě plyšového Satánka.


Nejdřív malé varování

Nemůžu začít jinak, než upozorněním, že vlastní koník je sice něco úžasného, ale člověk by v době jeho pořizování už měl aspoň trošku umět jezdit a starat se o něj. Jinými slovy, pokud si ještě nejste dost jistí ani ve cvalu, raději si přečtěte článek Jak začít jezdit a na vlastního čtyřnožce ještě nějakou chvíli zapomeňte. Navíc je dobré si uvědomit, že kromě samotného koníka potřebujete pořídit také sedlo, uždění a zbytek výbavy, jako je čištění, deka a podobně. Ovšem zdaleka největší zásah do rozpočtu působí pravidelné výdaje na jeho ustájení, žrádlo, kováře a veterináře, které jdou měsíčně do několika tisíc!

Pokud opravdu nevíte, co děláte (jakože pak nevím, proč ještě strašíte na této stránce), rozhodně nedoporučuji o pokusech s ustájením miláčka ve vlastní režii doma na dvorku ani uvažovat. Nejlepší je ubytovat ho v nějaké stáji, kde má společnost a dobře se o něj postarají zkušení lidé. To znamená, že zde koně nestojí v boxech po kolena v hnoji, mají dostatek (což neznamená nadbytek) dobrého žrádla, výběh... a lidé s nimi opravdu umí zacházet. Dobrá věc je rozhodně i vytápěná sedlovna, kvalitní jízdárna a nejlépe i hala, kruhová ohrada a další zázemí, dostupného trenéra nevyjímaje. Nicméně kvalitě většinou odpovídá cena. Rozhodně je dobré prohlédnout si víc stájí, abyste měli s čím srovnávat.

Ne každému také dojde, že i když se na jízdárně prohání už poměrně obstojně, jsou tamní koně většinou čas od času vyléčeni ze zákazníky způsobených zlozvyků zkušeným jezdcem, takže se u nich naplno neprojeví. Vašeho vlastního koně ale už nejspíš nikdo jiný udržovat nebude a po pár týdnech se můžete taky pěkně divit, co jste si to vlastně koupili. A ani když už něco málo umíte, není sem tam dohled trenéra na škodu.

Úplnou sebevraždou je pak pořízení rozkošného hříbátka, nejlépe potom, co vaše malá dceruška viděla nějaký pěkný realistický film. Dokonce ani pro pár let jezdícího člověka nebývá pořízení mladého neobsednutého koně nejlepší nápad.

Jak tedy vybrat

Konečně se tedy dostávám k samotnému výběru a koupi koně. Jako svého prvního je nejlepší si vybrat staršího (ale ne zas úplně starého) zdravého jedince, který už má nějaké zkušenosti s tím, co si od ježdění slibujete. Určitě nebude nejlepší nápad, pořizovat si z dostihů vymateného a fyzicky odrovnaného anglického plnokrevníka, pokud je vašim cílem předvádět se na soutěžích ve western pleasure. Pro začátek je nejlepší valach, protože kobyly bývají někdy trošku náladvější, ovšem to vůbec nic není ve srovnání s hřebci, kteří do rukou začátečníka vůbec nepatří.

Většina lidí je sice ráda za jakéhokoli koně a mnohdy by ani neměnili, ale pokud máte na výběr, pak i když chcete jen jezdit do lesa, není od věci zjistit si o tomto tématu co nejvíc z různých zdrojů. Prostudujte si typické vlastnosti a využití různých plemen, dobře si rozmyslete své požadavky a proberte vše s někým zkušeným, který se vám zrovna nesnaží něco prodat.

Stejně ale bude mít nejspíš poslední slovo naprosto neplánovaný kůň, který si vás prostě nějak získá. Jen doporučuji se i tak nejdřív dobře zamyslet nad jeho charakterem, stupněm výcviku, zdravotním stavem a vašimi současnými schopnostmi.

To bohužel taky není žádná sranda. Koňský handl je obchod jako cokoli jiného a každý vám bude svého šampióna vychvalovat do nebeských výšin a sebezjevnější nedostatky bude tutlat a maskovat jak armádní rozvědka i před vlastním bratrem natožpak před vámi. Ty nejlepší koně si logicky každý nechá pro sebe, a tak dostat se za rozumnou cenu ke slušnému zvířeti je velké štěstí. I když zase úplně nemožné to není.

Někdy je taky možné zachránit svého budoucího oře za velmi lákavou cenu z jatek, ale to je spíš zábava pro někoho s hodně dobrými znalostmi a touhou po dobrodružství. Většinou tam totiž končí zvířata stará a nemocná nebo lidmi extrémně zkažená. Z těch zkažených se sice ještě můžou vyklubat skvělí koně, ale jen v rukou opravdového mistra. Pak se tam taky objevují ještě chudáci levně prodaní „do dobrých rukou“, avšak odlišit tyto často vcelku dobré nešťastníky od těch dříve jmenovaných může být obtížné i pro ostříleného koňáka. Navíc je to zážitek spíš pro silnější povahy.

Ať už se o nějakém koni na prodej doslechnete z jakýchkoli zdrojů a za jakékoli situace, vždycky se na něj zajeďte podívat s někým nezúčastněným, kdo se v této oblasti dobře orientuje. Koně si pořádně vyzkoušejte ze země i ze sedla a naprosto ideální je sjednat si nějakou zkušební dobu například formou pronájmu, což bohužel nebývá zrovna vždy možné a ani to nemusí znamenat snahu zakrýt nějaký nedostatek. Málokdo je prostě ochoten riskovat, že mu koně za měsíc odrovnaného vrátíte.

Když vše vypadá dobře, vyplatí se zaplatit veterináře a ani věci jako rentgen končetin nemusí být na škodu. Úplně ideálního jedince nenajdete, nicméně minimalizovat možnost problémů se určitě vyplatí.

Pár slov na závěr

Samozřejmě moje tvrzení zdaleka nemusí platit vždy a všude. Pokud máte dost odhodlání, času… a někoho, kdo vám bude každý den ochotně radit a pomáhat, dá se zvládnout kde co. Jak dlouho to ale bude vašeho rádce bavit? A jak dlouho vás? Prostě, i za tu krátkou dobu, co se u koní pohybuji, jsem viděl různých sebevrahů poměrně dost. Ehm… No, o sebevrazích mám zrovna já s plemenným hřebcem po jednom a půl roce u koní co kecat, ale raději nepředpokládejte, že vám to vyjde jako mě…

 


Tyto smrtelně vážné stránky vytvořil a spravuje ZY, zástupce Aštara Šerana na zemi! Jestli nemáš rád sušenky, tak sem nelez!